Jak funguje dnešní systém vzdělávání

Jednou z vÄ›cí, které se v naší zemi v podstatÄ› vůbec nemÄ›ní, je způsob vzdÄ›lávání. Ten funguje prakticky stejnÄ› již od dob Marie Terezie. JistÄ›, látka se zmÄ›nila a ÄásteÄnÄ› i přístup k dÄ›tem, avÅ¡ak základní principy zůstaly stejné. Jen málokdo si vÅ¡ak uvÄ›domuje, že podobnÄ› jako vÅ¡e ostatní, i náš vzdÄ›lávací systém byl vyvinut za urÄitým cílem. JistÄ›, tím bylo mimo jiné vzdÄ›lávat dÄ›ti, avÅ¡ak rozhodnÄ› to není jeho jediný úÄel.

 

 

V první Å™adÄ› se musíme podívat na to, jak k Äemu vlastnÄ› dÄ›ti ve Å¡kole vychovávají. Ani zdaleka se totiž nejedná jen o vÄ›domosti, Äeho se dÄ›tem dostává. Aniž bychom si to uvÄ›domovali, Å¡kola je také ÄásteÄnÄ› vychovává a pÄ›stuje v nich urÄité návyky. A ty mohou být ponÄ›kud jiné, než by se nám mohlo zdát, zvláštÄ› proto, že jsme si tím v podstatÄ› sami proÅ¡li.

 

Hlavním cílem Å¡koly je totiž vychovat pracovníky pro běžný provozní zamÄ›stnání například v továrnÄ›. DÄ›ti se uÄí bez odmlouvání poslouchat příkazy uÄitele, tedy nadřízeného, a dÄ›lat to, co se jim pÅ™ikáže. Také celý den sedí bez toho, že by se spolu bavili, s výjimkou pÅ™estávek, což je také nÄ›co, co je nÄ›co typického pro práci.

 

 

To se samozÅ™ejmÄ› hodilo v dobÄ› průmyslové revoluce, kdy dÄ›lníků bylo potÅ™eba skuteÄnÄ› mnoho. Dnes je vÅ¡ak trendem automatizace, a bezduché poslouchání příkaz. Namísto toho je stále více vyžadována individualita a schopnost rozhodování, což je nÄ›co, co dneÅ¡ní Å¡kolní systém rozhodnÄ› nepodporuje.

 

Je tedy jasné, že by byla potÅ™eba reforma, což bohužel není reálné. Staví se proti ní valná Äást lidí a také na ni není ani zdaleka dost penÄ›z v rozpoÄtu. ZvláštÄ› za dneÅ¡ní situace tedy není reálné, že by k nÄ›Äemu takovému doÅ¡lo. Proto je jasné, že se budeme muset i nadále smířit s tím, co máme k dispozici, pokud tedy nechceme jít cestou domácího vyuÄování – a ani ta není v žádném případÄ› pro vÅ¡echny.