Category : Vzdělání

Jednou z vÄ›cí, které se v naší zemi v podstatÄ› vůbec nemÄ›ní, je způsob vzdÄ›lávání. Ten funguje prakticky stejnÄ› již od dob Marie Terezie. JistÄ›, látka se zmÄ›nila a ÄásteÄnÄ› i přístup k dÄ›tem, avÅ¡ak základní principy zůstaly stejné. Jen málokdo si vÅ¡ak uvÄ›domuje, že podobnÄ› jako vÅ¡e ostatní, i náš vzdÄ›lávací systém byl vyvinut za urÄitým cílem. JistÄ›, tím bylo mimo jiné vzdÄ›lávat dÄ›ti, avÅ¡ak rozhodnÄ› to není jeho jediný úÄel.

 

 

V první Å™adÄ› se musíme podívat na to, jak k Äemu vlastnÄ› dÄ›ti ve Å¡kole vychovávají. Ani zdaleka se totiž nejedná jen o vÄ›domosti, Äeho se dÄ›tem dostává. Aniž bychom si to uvÄ›domovali, Å¡kola je také ÄásteÄnÄ› vychovává a pÄ›stuje v nich urÄité návyky. A ty mohou být ponÄ›kud jiné, než by se nám mohlo zdát, zvláštÄ› proto, že jsme si tím v podstatÄ› sami proÅ¡li.

 

Hlavním cílem Å¡koly je totiž vychovat pracovníky pro běžný provozní zamÄ›stnání například v továrnÄ›. DÄ›ti se uÄí bez odmlouvání poslouchat příkazy uÄitele, tedy nadřízeného, a dÄ›lat to, co se jim pÅ™ikáže. Také celý den sedí bez toho, že by se spolu bavili, s výjimkou pÅ™estávek, což je také nÄ›co, co je nÄ›co typického pro práci.

 

 

To se samozÅ™ejmÄ› hodilo v dobÄ› průmyslové revoluce, kdy dÄ›lníků bylo potÅ™eba skuteÄnÄ› mnoho. Dnes je vÅ¡ak trendem automatizace, a bezduché poslouchání příkaz. Namísto toho je stále více vyžadována individualita a schopnost rozhodování, což je nÄ›co, co dneÅ¡ní Å¡kolní systém rozhodnÄ› nepodporuje.

 

Je tedy jasné, že by byla potÅ™eba reforma, což bohužel není reálné. Staví se proti ní valná Äást lidí a také na ni není ani zdaleka dost penÄ›z v rozpoÄtu. ZvláštÄ› za dneÅ¡ní situace tedy není reálné, že by k nÄ›Äemu takovému doÅ¡lo. Proto je jasné, že se budeme muset i nadále smířit s tím, co máme k dispozici, pokud tedy nechceme jít cestou domácího vyuÄování – a ani ta není v žádném případÄ› pro vÅ¡echny.

VzdÄ›lání je pro nÄ›které lidi opravdu hodnÄ› důležité. Já si myslím, že když lidé se vzdÄ›lávají, tak samozÅ™ejmÄ› udÄ›lají pro svůj život opravdu hodnÄ›, protože když ÄlovÄ›k se vÄ›nuje vzdÄ›lání, tak to potom také dopadá tak, že lidé vlastnÄ› jsou více všímaví a ví, co mají dÄ›lat. Když má ÄlovÄ›k také dobré vzdÄ›lání, tak samozÅ™ejmÄ› si potom může vybrat, jaké zamÄ›stnání bude chtít dÄ›lat. Já vím, že nÄ›kdo říká, že ke vzdÄ›lání nepotÅ™ebuje ÄlovÄ›k skoro nic, jenomže tohle je docela omyl. Já jsem také kdysi chtÄ›la studovat vysokou Å¡kolu, jenomže to byla taková vysoká Å¡kola, kde se platily peníze a já samozÅ™ejmÄ› jsem na to peníze nemÄ›la.

Å la jsem tam, i když jsem vÄ›dÄ›la, že na tuto vzdÄ›lání nebudu mít urÄitÄ› jednoho dne peníze. Já jsem mÄ›la naÅ¡etÅ™ené nÄ›jaké peníze bokem, ale Å™ekla jsem si, že tÅ™eba bÄ›hem doby, když mi tyto peníze dojdou, že urÄitÄ› už si najdu nÄ›jakou lepší brigádu. A samozÅ™ejmÄ›, že to dopadlo tak, jak jsem si myslela. UdÄ›lala jsem dva a půl semestru na vysoké Å¡kole a potom už to Å¡lo kopce. I když jsem mÄ›la dobré známky, jestli ne nejlepší, tak jsem musela z této vysoké Å¡koly odejít.

Byla jsem z toho opravdu neÅ¡Å¥astná, protože si nemůžu splnit sen o svém vzdÄ›lání. Protože vždycky jsem snila o vysokoÅ¡kolském vzdÄ›lání, jenomže se mi to bohužel nepodaÅ™ilo. A nemůžu pÅ™ece jen nikoho znovu žádat a žebrat po nÄ›kom peníze. Nemůžu mít peníze od nÄ›koho jenom kvůli tomu, abych si udržela svůj vzdÄ›lávací status, abych mohla dále studovat vysokou Å¡kolu. Řekla jsem si, že jednoduÅ¡e, až si naÅ¡etřím tÅ™eba více penÄ›z, že to zkusím znovu. Pán uÄitel říkal, že potom můžu samozÅ™ejmÄ› zaÄít tam, kde jsem skonÄila. Podle mého názoru tohle je dobÅ™e. Pokud i vy máte zájem o vzdÄ›lání, tak samozÅ™ejmÄ› neudÄ›láte chybu, když do toho půjdete, protože vzdÄ›lání není nikdy dost. Uvidíte sami, že je tÅ™eba vzdÄ›lávání se vás bude bavit. 

Také se rádi učíte anebo čtete knihy? Pokud se rádi učíte, tak jistě také asi máte nějakou lepší školu než jenom základní školu anebo výuční obor. Abych se přiznala, tak já jako dítě jsem se ještě vůbec nerada učila, ale zpětně toho lituji. Já mám totiž jenom výuční obor, a to kuchař číšník, ale opravdu toho lituji, že jsem se více neučila. Protože poznávám tolik lidí, kteří mají třeba například střední školu anebo vysokou školu, kteří pracují na takových zajímavých pozicích, které by mě také opravdu hodně zajímaly. Jenomže já si mohu nechat o kancelářské práci jenom nechat zdát. Kdybych se více učila a snažila bych se, mohla bych být někde úplně zcela jinde.

Ne, že by mě nebavilo také pracovat pro jednu krásnou restauraci, kde vařím a kde jsem hlavní kuchařka. Mě to baví, na druhou stranu zase musím uznat, že bych nechtěla celý život strávit někde v kuchyni a někde v restauraci. Chtěla bych také dělat někdy něco jiného. Jenomže k tomu samozřejmě potřebuji mít nějakou školu. Takže opravdu nebylo od věci, kdybych se rozhodla, že budu také dálkově studovat. Rozhodla jsem se, že budu dva roky studovat podnikání, a to dálkově, abych si dodělala také maturitu.

Protože já si myslím, že maturita v dnešní době je opravdu hodně důležitá, takže není od věci, když si člověk také ještě doplní vzdělání. Je mi třicet pět let a vůbec mi nevadí, že budu znova studovat. Když k tomu ještě budu chodit do práce a budu všechno normálně platit a nebude mě to nějak obtěžovat, tak na tom vůbec nevidím nic špatného. Akorát, mnoho lidí mi třeba od toho odrazuje, že už jsem dost stará na to, abych zase studovala, že jsem to všechno zapomněla a že moje studování dopadne opravdu katastrofálně. Že prý na to nemám. Jenomže mě to baví a říkám si, že když se budu snažit a baví mě to, že studování další střední školy s maturitou zvládnu.